Historie
Ve sčítání roku 1870 není uvedeno, že by byl objekt obydlen. Ve sčítání z roku 1880 je jmenován mlynář Peus Scholz (nar. 26. 2. 1854, České Petrovice). Není uvedena žádná rodina, ani že by vlastnil hospodářská zvířata. Vodní kniha uvádí jako majitele Alexandra Luxe. Mlýn měl jedno vodní kolo. V obecní kronice se nejstarší zmínka vztahuje k roku 1863. V roce 1931 byl majitelem Adolf Scholz. Ten je jako majitel uveden také na dotazníku MÚ. Roku 1945 byl mlýn Scholzům znárodněn a byl dán do národní správy sousednímu mlynáři Felcmanovi. Po válce se zde mlelo již jen krátce, pouze se šrotovalo a vyráběl se tu elektrický proud pro část obce. Felcmanovi se poté živili zemědělstvím a stahováním dřeva z lesa. Kdysi byl posledním popisným číslem. Mlýn byl v roce 1947 uzavřen.

Současnost
Scholzův mlýn se nachází na okraji obce České Petrovice. Vede kolem něj turistická trasa do Klášterce n. Orlicí. Celý objekt mlýna prošel v letech 2010-2014 kompletní rekonstrukcí, včetně mlýnského kola a náhonu. Do roku 2020 sloužil svým majitelům pro soukromé účely, od roku 2021 je komerčně využíván pro rekreaci těch, kteří historickou budovu ocení.

Historické dispozice a slohové řešení
Budova je postavena na půdorysu obdélníku, zděná z kamene a zastřešena sedlovou střechou s polovalbou. Původní krytinou byl šindel, přes který je dnes položena černošedá krytina připomínající břidlici. Hlavní průčelí je orientováno k příjezdové komunikaci, tedy na sever. Dům je trojdílný, ale vstupuje se přímo do mlýnice, která je dveřmi propojena se síní. Vstup do domu je situován do středu domu. Vlastní vstup s pískovcovým ostěním je dnes chráněn dřevěnou verandou, uzavřenou ze všech tří stran. Obytná místnost se nachází na pravé straně objektu, mlýnice bývala vlevo. Dnes je zobytněna. Hlavní průčelí je přízemní, vlevo od vstupu s jedním oknem do bývalé mlýnice, vpravo se dvěma do obytné místnosti. Okna jsou tvaru T, se zachovalými podokenními kamennými římsami. Pravé boční průčelí vyrovnává nerovnost terénu. Byly zde dva chlévy, jeden pro prasata a druhý, větší, pro koně a krávy. Oba jsou zaklenuty plackovou klenbou z lomového kamene, pouze placka nad chodbou, kudy bylo možné projít do podkolí, je cihlová. V patře se nachází obytná místnost se třemi okenními osami, s okny shodnými s hlavním průčelím. Ve štítě se nacházejí dvě šestitabulová okna. Dominantou levého bočního průčelí jsou dva kamenné pilíře. Mezi nimi se nachází okno do mlýnice, dvoukřídlé šestitabulové. Ve štítě se nachází jedno okno a po pravé straně dvířka na seník.

K zadnímu průčelí přiléhá kamenná lednice a v ní hřídel nového mlýnského kola v původních rozměrech /průměr kola 520 mm a šířka lopatky 80 mm/. Také toto průčelí vyrovnává terénní nerovnost, přízemí v podstatě zaujímá lednice a podezdívka, mlýnice a obytná místnost jsou v patře. Průčelí má tři okenní osy, s okny ve tvaru T, přičemž mezi druhou a třetí osou zleva, v úrovni síně, se nachází ještě světlík. Pravá osa, okno vedoucí do mlýnice je pravděpodobně novodobě proraženo.

K budově mlýna původně patřily stodola, vejminek, les, louka a náhon s rybníkem.

Většinu textů na této stránce jsme převzali na základě licence Creative Commons z webových stránek o vodních mlýnech.